Puma americká

11. dubna 2008 v 20:13
Puma americká (Puma concolor) je velká kočkovitá šelma a jediný zástupce svého rodu. Je to největší kočkovitá šelma Severní Ameriky a největší zástupce malých koček.
Alternativní názvy
Vědecké
  • Felis concolor (staré jméno)
  • Lidové
    • kaguár
    • kuguár
    • lev horský (či horský lev)
    • lev stříbrný (či stříbrný lev)
    • lev americký (či americký lev)
    • a další
Popis
  • Výška v kohoutku: 61-76 cm
  • Délka těla: 95-243 cm
  • Délka ocasu: 53-82 cm
  • Hmotnost: 27-102 kg
Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci jsou o polovinu větší než samice.
Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k tomu jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 m do dálky, 5 m do výšky). Srst je jednobarevná, žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Pumy tropických oblastí bývají zbarveny více do červena. Výskyt černé, melanotické pumy nebyl vědecky potvzen. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé, konce uší a špička ocasu jsou černé. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.
Existují i velmi světlé, leucistické pumy, a velmi tmavá barevná varieta, i když puma je jedna z mála kočkovitých šelem, u které se nevyskytují melanističtí jedinci.
Pumy patří, ač se to nezdá, mezi malé kočky, jejich nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Stejně jako ostatní malé kočky neumí řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než lvům.
Rozšíření, stanoviště
Rozšíření pumy americké Rozšíření pumy americké
Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu před Andy až k jižnímu cípu Jižní Ameriky. Před příchodem bílých osadníků žily na celém území dnešních Spojených států, z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizely a na Floridě jsou kriticky ohrožené.
Pumy se nevyhýbají žádnému vhodnému prostředí, žijí ve všech nadmořských výškách (0 - 4500 m. n. m), daří se jim v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích. Vyhýbají se snad jenom místům, kde žijí jaguáři. Výborně šplhají i plavou, i když nerady.
Jejich přizpůsobivost je často dostává do konfliktu s člověkem.
Biologie
Pumy jsou samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1,000 km² až k pouhým 25 km². Teritorium si vyznačuje močí a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.
Oblíbenou kořistí pumy americké jsou kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní a další druhy jelenů. Loví také menší zvířata, jako jsou ursoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývali, skunkové, malí hlodavci a dokonce i hmyz, jako jsou sarančata. Loví také jiné predátory, jako jsou kojoti nebo aligátoři. Mršinami se živí jen málokdy. Mohou napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.
Loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji drápy a usmrtí ji jediným prokousnutím vazu. Ulovenou kořist pak odtáhnou (unesou až sedminásobek své váhy) a zahrabou nebo ukryjí pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila.
Koťata Koťata
Pumy nemají žádné období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je v říji 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. Březost trvá 90 - 98 dní. Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních stěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Bývají 2-3, každé váží 220-500 g. Mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až v 6 měsících věku.
Maso začnou jíst už v 6 týdnech, ale matka je kojí až 3 měsíce. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců po té, co se osamostatnili. Samice pohlavně dospívají v 29 měsících, samci o něco později. Rozmnožovat se ale začnou, teprve když mají vlastní teritorium.
V přírodě se dožívají 8 - 10 let, v zajetí mohou žít přes 20 let. Kromě člověka je jejich jediným přirozeným nepřítelem medvěd baribal.
V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu, tzn. doma jako "mazlíček".
Poddruhy
Je známo až 24 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště. Některé poddruhy jsou vyhubené, floridský panter, tedy P. c. coryi, je kriticky ohrožený.
  • P. c. acrocodia - jihozápadní Mato Grosso, Bolívie, severní Argentina
  • P. c. anthonyi - jižní Venezuela
  • P. c. araucana - Chile, Argentina
  • P. c. azteca - Arizona, Nové Mexiko
  • P. c. bangsi - západní Kolumbie, západní Ekvádor
  • P. c. borbensis - Amazonská nížina
  • P. c. browni - Arizona
  • P. c. cabrera - západní a střední Argentina
  • Puma kalifornská (P. c. californica) - Kalifornie
  • P. c. capricornensis - jihovýchodní Brazílie až severní Argentina
  • Puma brazilská (P. c. concolor) - Venezuela, Guyana
  • Floridský panter (P. c. coryi) - Arkansas, Louisiana, Florida
  • Puma kostarická (P. c. costaricensis) - Nikaragua až Panama
  • Puma východní (P. c. cougar) - Tennessee až východní Michigan
  • P. c. greeni - východní Brazílie, jižní část Amazonské nížiny
  • P. c. hippolestes - Severní Dakota, Wyoming, Colorado
  • P. c. hudsomi - jižní a střední Argentina
  • P. c. improcera - Kalifornie
  • P. c. incarum - severní Peru, jižní Ekvádor
  • P. c. kaibabensis - Nevada, Utah, severní Arizona
  • P. c. mayensis - Mexiko až Honduras
  • Puma kanadská (P. c. missoulensis) - Britská Kolumbie, Idaho, Montana
  • P. c. oregonensis - Britská Kolumbie, Washington, Oregon
  • P. c. osgoodi - střední a východní Bolívie
  • Puma patagonská (P. c. pearsoni) - Patagonie, jižní Chile
  • P. c. puma - Chile a západní Argentina
  • P. c. schorgeri - Minnesota, Wisconsin, Kansas, Missouri
  • P. c. stanleyana - Oklahoma, Texas, sever a východ Mexika
  • P. c. vancouverensis - ostrov Vancouver
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Larrylialk Larrylialk | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 20:21 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama